Úklid a výzdoba kostela se provádí pravidelně každý týden. Při svátcích, opravách se vyhlásí a poprosí o pomoc věřící. Čtyři skupinky v počtu 2–4 osob se po týdnu střídají.
Kdyby se chtěl někdo přidat do úklidové skupinky nebo darovat květiny na výzdobu kostela, můžete se přihlásit u paní Moláčkové.
Pokud máte zájem o výuku náboženství, prosím kontaktujte přímo pana faráře Vladimíra Jahna nebo paní Mirku Vybíhalovou.
V naší farnosti působí pěvecký sbor – schola. Tvoří jej především mladí, jejich rodiče, ale i svobodní. Jedná se o smíšený sbor. Doprovodný nástroj je nejenom kytara, ale i basa, flétna, triangl a jiné. Svým zpěvem doprovází na liturgii, zejména při významnějších svátcích a svatbách. Vystupuje také na akci Zpívání u vánočního stromečku. Zpívá nejen duchovní hudbu, ale i písně od slavných českých zpěváků.
Schola svým zpěvem chválí Boha a raduje se z hudebních darů, které může rozmnožovat a tak předávat dál.
Modlitba sv. růžence zasluhuje nejen úctu, ale též aktivní používání. Sjednocení mnoha duší ve společné modlitbě dává velkou sílu a naklání k nám Boží dobrotivost.
Svatý otec Jan Pavel II, známý svým hlubokým vztahem k této modlitbě navázal na odkaz Dominika z Prus a ke třem typům růžence (radostný, bolestný a slavný) připojil ještě růženec světla, který rozjímá nad veřejnou činností Spasitele. Dějiny církve mohou vydat mnoho svědectví o tom, čeho všeho bylo díky této modlitbě dosaženo. Už v roce 1917 při zjevení dětem ve Fatimě Panna Maria žádala o modlitbu svatého růžence. Touto mocnou modlitbou lze vyprosit mnoho milostí a lze i zastavit války. Také z Međugorje nás Panna Maria volá už 40 roků ke každodenní modlitbě růžence.
Živý růženec je zvláštní způsob modlitby růžence. 20 desátků je rozděleno mezi 20 lidí. Každý člen zastupuje duchovně jedno tajemství, modlí se denně svůj desátek a tím je uskutečněná modlitba celého růžence. V naší farnosti vzniklo společenství živého růženec za působení otce Josefa Lambora. Modlilo se nejprve 15 členů. Od doby otce Jiřího Putaly, kdy sv. otec Jan Pavel II. přidal čtvrtý růženec Světla, to je 20 členů.
Jednota úmyslu je Bohu milá a má moc obdržet od Pána velké milosti. Zapojit se může každý, věk nerozhoduje. Je snadné pomodlit se jeden desátek denně, kdykoliv během dne, cestou do práce nebo na kolenou v tichosti soukromí. Není hřích, když se modlitba vynechá, ale je to škoda, protože pak zůstane místo v růženci prázdné. Důležité je také rozjímat nad tajemstvím, které se modlím.
Živý růženec si předáváme formou kartiček s desátkem a úmyslem mezi členy Živého růžence, v pravidelném měsíčním cyklu. Vždy první pátek v měsíci.
Rádi bychom modlitbu živého růženec zachovali, a tak pokud se už někdo nemůže modlit, hledáme náhradníka. Je milé, když modlitbu růžence převezme např. po zemřelém někdo
z rodiny, protože všichni jsme navzájem spojeni a pouto modlitby trvá.
Pokud se tak nestane, jsme opravdu vděční, máme-li náhradníka v „zásobě".
Rádi přivítáme nové zájemce o tuto modlitbu, kteří by rozšířili nebo nahradili naše řady.
Pokud budete mít o tento způsob modlitby růžence zájem, hlaste se u Mirky Vybíhalové.
Služebníci si přejí sdílet s Ježíšovým Velekněžským Srdcem vše, co Ježíš sám prožívá, skrze úctu k jeho Božímu Srdci. Denně pokládají na obětní oltář jeho nejnaléhavější starost dnešní doby – kněžská srdce...
Dílo Služebníků vzniklo v roce 2008 v návaznosti na celoživotní touhu Stanislavy Ernstové jako stále rostoucí seskupení většinově laiků, ale také řeholníků a kněží. Modlitba a oběť za kněze je prostředkem, jak přijmout pozvání k následování Ježíše–Velekněze.
Název společenství-Služebníci Ježíšova Velekněžského Srdce – vychází z Ježíšova přání nazývat služebníky svými přáteli a zároveň odkazuje na náš vnitřní postoj, říká mu v této bezvýhradné službě svým životem. "Dělej si se mnou, co chceš." Velekněžství je životním rozměrem Zeleného čtvrtka: Ježíš nás důvěrně zve do dění mše svaté a liturgie žité celým životem.
Spiritualita sv. Ignáce z Loyoly, učí Služebníky zejména diskrétní lásce: milovat Boha, druhé lidi a sloužit jim s vnitřní zralostí tak, jak si přeje sám Pán. Žhavé jádro modlitby promítají do každodenního úsilí o pravdivé rozlišování s vědomím, že Ježíš se dívá do srdce, ve kterém si přeje přebývat. Sdílejí se sv. Ignácem jeho pozornost na to nejpodstatnější – Eucharistii. Nechávají Ježíše přetavit jejich vlastní život v oběť odehrávající se na oltáři jejich srdce spojeného s Pánovým Srdcem – Stávají se tak svatostánkem Boží Lásky – jeho přítomnosti.
Nejhlubší modlitbou Služebníků je odevzdávání všeho, co přichází, Božímu Srdci v oběť za kněze s tím, že vše ostatní, na čem mi záleží, bude Pán opatrovat. Nejhlubší modlitbou je tedy oběť. Každý podle vlastního životního stavu odpovídá denně na volání Krista Velekněze. K osvědčeným formám modlitby patří modlitba růžence či novéna – vždy podle reálných možností jednotlivce. Výrazným rysem je také úcta ke svatým. Hlavní pilíře tvoří kromě Matky Stanislavy a Tomáše Špidlíka zejména sv. Ignác z Loyoly, sv. František Xaverský, sv. otec Pio, sv. Jan Pavel II a sv. Cyril a Metoděj.
"Vše, co žijeme s láskou, přechází s Kristem do vzkříšení – věčnost vytvářejí vztahy, které nikdy nekončí!"
Všichni, kdo se chtějí stát Služebníky, jsou vítáni: ti, kdo zakusili ve svém srdci touhu Srdce Ježíšova – modlit se a obětovat za kněze. Zvaní jsou doslova všichni: od dětí až po lidi dříve narozené, zdravé i nemocné, naplněné, ale i hledající nebo životem vyčerpané. Vnímáte-li v tichosti svého srdce poslání k této skryté službě, můžete se obrátit na s. Kateřinu Klosovou (email: katerina.klara@seznam.cz).
Radio Proglas je soukromá křesťanská rozhlasová stanice. Začala vysílat na podzim roku 1995 s jedním malým vysílačem na Svatém Hostýně, v současné době vysílá z 16 vysílačů a její signál pokrývá přibližně 40 % ČR. Mimo to je dostupné na internetu, přes satelit a v pozemním digitáním vysílání (DVB-T2 i DAB).
Zakladatelem a ředitelem rádia je Mons. Ing. Martin Holík
Radio Proglas je neziskové radio vysílající bez reklam. Provoz radia hradí posluchači dobrovolnými příspěvky. Několikrát se potýkalo s různě vysokými dluhy, které se zatím vždy podařilo uhradit.
Název Radio Proglas odkazuje na veršovaný předzpěv staroslověnského překladu evangelií – Proglas.
Stanice se zaměřuje na program pro celou rodinu. Mimo vlastního programu vysílá též české vysílání Radia Vatikán a přebírá některé pořady Rádia 7, provozovaného společností Trans World Radio.
Součástí programu Radia Proglas jsou i společné modlitby, které probíhají v přímém přenosu. V případě mše jde obvykle přenos z některého katolického kostela, občas je bohoslužba sloužena přímo ve studiu v Brně.
Kamarádi Proglas (KaPr) jsou dobrovolníci. kteří propagují Radio Proglas; ve svém okolí předávají proglasovou poštu posluchačům a odesílají finanční částky od dárců.
Funkci KaPra v našem farním společenství zastává pan Martin Hajdík. Na něj se s důvěrou můžete obrátit.
Chceš se stát členem rádia Proglas?
https://www.proglas.cz/podporit-proglas/klub-pratel-proglasu/
Chceš přispět na rádio Proglas?
Můžeš zaslat na daný účet, nebo odevzdat kamarádu radia Proglas.
https://www.proglas.cz/podporit-proglas/penezite-dary/
Z farního notového archivu je patrné, že tu zpěváci a jiní hudebníci působili jako soubor už v první polovině 19. století, vezmeme-li v úvahu, že např. oficiální založení postřelmovského dechového souboru, který liturgii doprovázel na velké slavnosti a svátky, se datuje k roku 1853.
Na začátku dvacátých let 19. století působil v Postřelmově jistý Jan Josef Hlásný, který vykonával funkci obecního pokladníka a obecního písaře. Ten do obecní kroniky zapisoval rozpočty obce na rok 1816 a 1834, ve kterých se mimo jiné objevují položky týkající se chrámového sboru.
V 90. letech 20. století spolupracoval chrámový sbor s místní dechovou hudbou, a to zejména při slavení svátku sv. Antonína. Později spolupráce přešla v doprovod chrámového sboru na vánoční svátky – na půlnoční bohoslužbě několikrát zazněla Česká mše vánoční Jana Jakuba Šimona Ryby „Hej, Mistře!“. Dechová hudba doprovázela liturgii rovněž při každoroční červnové slavnosti Těla a Krve Páně, lidově zvané „Boží Tělo“.
V tomto období chrámový sbor vystupoval mimo jiné na bohoslužbách ve Veselí nad Moravou, Popovicích u Uherského Hradiště, Vernířovicích, olomoucké katedrále sv. Václava, Zábřehu na Moravě nebo ve filiálních farních kaplích (Chromeč, Sudkov).
Na přelomu tisíciletí sbor dirigují dva dirigenti – nejprve paní Jaroslava Sonntagová, později pan František Rýznar.
Chrámový sbor rovněž několikrát zpíval při akci „Noc kostelů“, která vznikla v roce 2001 v Německu a v České republice se pravidelně pořádá od roku 2009.
V postřelmovské farnosti působí nyní dva varhaníci, a to Alois Krobot a Robert Poisl. Výčet zpěváků chrámového sboru uvádíme pro srovnání níže:
SOPRÁN | ALT | TENOR | BAS |
---|---|---|---|
Bibrlová Barbora | Balcárková Božena | Hajdík Martin | Bibrle Radek |
Bibrlová Lucie | Bibrlová Ludmila | Matura Václav | Dvořák Miroslav |
Jánětová Karolína | Kaplová Františka | Kordas Vladimír | Hándl Jiří |
Matějčková Brigita | Hotová Hana | Krobot Josef | Kunert Josef |
Kubíčková Marie | Svozilová Marie | Pěnička Stanislav | Švec Jan – externista |
Krobotová Věra | Švestková Terézia | ||
Krmelová Anna | |||
Obručová Věra | |||
Viktorinová Marie |
SOPRÁN | ALT | TENOR | BAS |
---|---|---|---|
Holínková Helena | Balcárková Božena | Kordas Vladimír | Bibrle Radek |
Kordasová Anežka | Bibrlová Ludmila | Krobot Josef | Hándl Jiří |
Viktorinová Marie | Hotová Hana | Pěnička Stanislav | Kunert Josef |