Nejstarší písemná zmínka o Lesnici pochází z r. 1348, ale vznik obce s dvorcem a kostelem lze prokázat již kolem poloviny 13. století. To potvrzuje i zasvěcení kostela apoštolu sv. Jakubu Staršímu. V té době už patrně existovala i lesnická farnost, ke které patřily vedle Lesnice i Brníčko, Kolšov a Strupšín. V průběhu staletí procházela farnost mnoha změnami. Od husitských válek, až do r. 1630 působili v Lesnici utrakvističtí kněží. V tomto roce byla lesnická farnost přifařena k farnímu úřadu v Dubicku, kde sídlil jediný katolický kněz v širokém okolí, kterému vypomáhali jezuité z Olomouce. Farní kostel se stal pouze filiálním.
Teprve v době rekatolizace se v r. 1653 uvádí P. Jiří Skuherský, administrátor lesnický, který ještě sídlil v Dubicku a odtud farnost spravoval. Na čas byla spravována i z Rohle. Ke znovuobnovení farnosti došlo v r. 1784, v r. 1855 byla přifařena i Leština.
Farní kostel, skládající se z obdélníkovité plochostropé hlavní lodi a klenutého presbyteria byl často opravován. Největší proměnu však kostel prodělal v letech 1914 až 1917, kdy byl rozšířen o nové presbyterium a dvě boční kaple. Bohužel však při této přestavbě došlo ke zničení původního gotického stropu presbyteria. V té době byla také provedena nová výmalba včetně namalování nástěnných obrazů, zhotovení nového oltáře a křížové cesty. Nejcennější památkou, zavěšenou ve věži kostela, jsou dva renesanční zvony. Zvon Jakub z r. 1590 od olomouckého zvonaře Georga Hechpergera a zvon Jan z r. 1599 od Jana Benešovského.
V lesnické farnosti působila řada kněží. Za všechny jmenujme alespoň pozdějšího olomouckého světícího biskupa dr. Karla Wisnara, který v r. 1917 rekonstruovaný kostel znovu vysvětil.
Posledním farářem, který ještě, do r. 1990 sídlil na faře, byl P. Flamík. Dnes spravuje lesnickou farnost P. Vladimír Jahn, sídlící na faře v Postřelmově. Kromě farního kostela v Lesnici má na starosti ještě filiální kostel v Brníčku a kaple v Leštině, Kolšově a Strupšíně.